SNIPERS CARP TEAM na jezeře Radnice
Jezero Radnice je známé svou hloubkou a vyhlášené čistou vodou, velkými rybami se kterými je radost poměřit síly a hlavně tím, že lov na Zig Rig je tu lovnou metodou s velmi dobrými výsledky. A na to náš tým dost slyšel, jelikož jsme všichni tuto metodu chtěli vyzkoušet. Pojali jsme to také i jako oficiální sraz našeho Snipers carp teamu. V pátek v čas oběda jsme se po dlouhé a strastiplné cestě z Východních čech (za strastiplnost může Praha, jelikož uzávěrky, opravy a šílená dopravní situace nám kapku komplikovala plynulý průjezd) doplahočili až k Plzni, přesněji až k městečku Radnice, odkud už to bylo jen co bychom kamenem dohodili a zbytek dojeli k jezeru. Raďa už celý nedočkavý na nás čekal na našel fleku, bivak dávno postavený, ale jako správný člen týmu čekal s náhozem až na nás :-) Skoro ještě za pohybu auta při příjezdu na parkoviště jezera jsme samou nedočkavostí začali vyndávat věci z auta a hrnuli se světelnou rychlostí na naše místa. Nemusím asi ani říkat, že jako první akce na našem místě bylo dostat co nejrychleji pruty do vody. Stavba naší malé vesnice a zajištění životních potřeb muselo jít stranou. Aby to vše proběhlo v rekordním čase, šly všechny návnady na těžko s tím, že Zig Rig fight spustíme až později, až se kapku aklimatizujeme a prozkoukáme místní vodu. Jelikož echolot se nakonec nebral, museli jsme si vystačit s markerem a informacemi od domorodého obyvatelstva. Ze Zigování tedy v pátek sešlo, zůstali jsme u klasiky „na těžko“ s tím, že to spustíme až v sobotu od rána. Do té doby jsme připravovali taktiku a techniku.
Od začátku panovala výborná nálada a hned z kraje jsme se s Raďou hodně nasmáli při Lukášově pokusech o spodní náhozy. Když nástraha letěla i na asi čtvrtý pokus do stejného místa, málem jsme smíchy padli, ale nakonec to byl Lukáš, kdo se smál poslední, protože právě na tenhle prut se jako první dostal do blízkého kontaktu s obyvatelem jezera a vytáhl nádherného kapříka šupináče s váhou kolem 9 kg. A neskončil u jednoho, ale do noci se mu podařilo přemluvit ještě dalšího kapra, kterým přeskočil onu magickou hranici 10 kg – jeho úlovek měl 11,2 kg. Dokonce i já jsem měl do půlnoci částečný úspěch a to s mou udičkou na amury, ale ze souboje jsem vyšel jako poražený, kdy zapřáhnutý amur se jen podíval ke břehu, pak udělal jeden ze svých pověstných výpadů, kterým se mu povedlo se osvobodit. To bylo pro pátek vše. Čekali jsme, že noc bude ve znamení častého vybíhání k prutům, ale opak byl pravdou.
Od sobotního rána panoval klid a ryby nás nechávaly pěkně odpočívat. Tomu utnul tipec až zvuk mého pípáku na „amurovém“ prutu. Poučen z předchozího nezdarů, dal jsem si větší pozor a odměnou mi byl první životní amur s hmotností 8,7 kg. No co vám budu povídat, bylo to pro mě štěstí jako o Vánocích. Dvě nahození cílené na amura prvně v životě a obě vydařené, byť na břeh se koukl až ten druhý.
Jak jsem ale už naznačil dříve, hlavní cíl mise byl v Zigování a tak jsme se do něho hned od brzkých ranních hodin pustili.Raďa a Lukáš se pustili do vyměřování a tvorby svých extra dlouhých návazců (14 metrů) s pevným olovem, já si s úsměvem na tváři navázal Zig Float od pana Nashe s metrovým návazcem. Kluci si své návazce na místa zavezli loďkou, já si svůj nahazoval z pohodlí břehu. Raďa zvolil jako nástrahu Zig Buga od Nashe ovoněného dipovacím sprejem Zig Juice Nectar od Nashe, Lukáš nastražil pěnovou kuličku Round Balls stylem D Rig, vymáchanou v esenci oliheň od Sportcarp a já zkusil na D Rig připevnit taky pěnovou kuličku od LK Baits, ale obalenou práškovým fluo dipem s příchutí oliheň od Mikbaits.
Po vcelku krátkém čekání se rozezněl pípák u Lukášova zigového prutu a na břeh se po dlouhém souboji podíval další krásný kapr. To se opakovalo ještě jednou a to už nedalo Raďovi a i ten přišel na Lukášovu nástrahu.
Protože se Lukáš jako kapitán zavážecí lodi osvědčil, připadla mu ta čest a pocta moci v tom pokračovat. Kolem druhé hodiny odpolední vyrazil se svým Zigem. Na určeném místě pustil ziga do vody a směřoval ke břehu, když během snad ani ne dvaceti sekund od dopadu olova na dno, když si Lukáš s klidem pádloval ke břehu a nebyl ještě ani v půli cesty, přišel právě na tento prut záběr, kterého se tedy zhostil Raďa a na břeh se koukl další nádherný kapr. Následovalo další zavážení a věřte tomu nebo ne, Lukáš se zase nestihl ani vrátit a už tam byl další kapr. Vzhledem k tomu, že mě s mým plovákem to ani neťuklo, provedl jsem nakonec změnu i já a bylo to dobré rozhodnutí, protože i mě se začalo dařit a také jsem začal mít kapří úspěchy. Ani v nejoptimističtějších snech jsme tohle nečekali nečekali – čtyři hodiny neustálého zdolávání a zavážení, Lukáš se během té doby skoro ani nepostavil na břeh, protože bylo potřeba znovu a znovu zavážet nástrahy po předchozím zdolávání. Nebyl čas se ani najíst, jídlo muselo jít stranou. Postupně jsme během těch čtyř nejšílenějších hodin vytahali snad 12 ryb, vydařil se i double – kapr s amurem.Může se zdát, že dvanáct ryb za čtyři hodiny není moc, ale kdo zná ryby na Radnici, tak ví, že jsou to úplně jiné souboje než na jiných vodách a dostat tady rybu z vody je opravdu boj a neskutečný zážitek.
Zde je na místě velice poděkovat Bohoušovi Červíkovi, který nám dal velice cenné rady o vodě, chutích zdejších kaprů a i k zigům jsme dostali podstatné informace.
Zavedli jsem i novou tradici a to v případě překonání svého osobního rekordu. A tak se stalo, že Lukáš i Raďa se dočkali osvěžujícího přívalu studené vody, když oba udělali své nové osobáčky – Lukáš kapříkem 12,7 kg a Raďa svým amurem s rovnými 11 kg. Mě se sprcha vyhnula, jelikož můj kapří osobáček přišel ještě před vyhlášením této atrakce, ale vodě jsem taky neunikl a to když jsem na břeh dostal nádherně vybarveného šupináče s hmotností 9,7 kg, šel jsem s ním dobrovolně do vody kvůli hezkým fotkám.
V neděli už to bylo klidnější, ale i tak se nám podařilo přemluvit ještě několik ryb ke spolupráci. V porovnání se sobotou se ale jednalo o kapku menší kousky, to jim ale neubralo na bojovnosti. Náš konečný účet byl celkem 23 ryb z toho 3 amuři.
Mno, co říci závěrem? Všechny nás zdejší voda velice potěšila a zaujala a rozhodně jsme tu nebyli naposledy. I metoda lovu na zig rig nás opravdu nadchla a všichni jsme se shodli, že to budeme zkoušet i na jiných vodách. Já se nevzdávám zkoušení zig floatu, jen budu muset upravit techniku.
Co se jezera týká, určitě se sem v budoucnu vrátíme, protože se jedná skutečně o krásnou vodu s nádhernými a bojovnými rybami, se kterými je radost poměřit své síly.
